Vítejte na mém blogu věnovanému životu s rodinou a se zvířaty.

Jak vznikl název MATU SULEI? Potřebovala jsem vymyslet název chovatelské stanice. Dlouho jsem hledala, přemítala, až prostě přišel. 

​

Matu v sumerštine znamená "lůno" tento termín vychází z kořene slova "matka"

Lůno, odkud všechen život pochází a kam se také navrací.

Sulei - také Sulis Minerva - je bohyní léčivých pramenů.

​

Oba tyto pojmy jsou spojeny s oslavou Živé vody - s letním slunovratem.

Moje první fenka kokřice Ria (Santain Schonez) se narodila na letní slunovrat a vodu moc milovala. 

Já jsem se narodila ve znamení ryb a voda je i mým živlem. Voda mě nabíjí energií. Pomáhá mi srovnat si myšlenky, zbavit se toho, co nechci, uvědomit si, co je důležité a podstatné.

​

Voda mě inspiruje podobně jako život po boku zvířat. Od nich se učím, vnímat každý okamžik života právě TEĎ. Stejně jako děti, tak i psi, kočky koně... žijí TEĎ. Netrápí se včerejškem a neplánují zítřek. Prožívají každý okamžik naplno. 

Pro zvířata, která mám tu čest po dobu jejich života doprovázet, chci ten nejlepší život jaký jen mohou mít. 

Nemyslím tím věčné muchlání a válení na gauči, ale respekt k jejich základním životním potřebám.

​

Dosažení vyrovnaného zdravého vztahu, vzájemného respektu a přirozeného souznění je to, co je v životě se zvířetem pro mě důležité. 

​

Tento web je o životě s dětmi, se zvířaty, se sebou v souladu. 

Věřím, že i zvíře může mít svoji práci rádo, a tak s plným respektem vnímám práci se zvířaty ve sportu, v cirkuse, v pomocných profesích... 

Zásadní je způsob komunikace a přístup ke zvířeti, formy tréninku a respekt a empatie. 

Je zde mnoho proměnných. 

Nejvíce mě však zajímá  běžný rodinný každodenní život.

Mnoho lidí se rozhodne "zpestřit" si svůj život společností zvířete. 

Tak jak je toto rozhodnutí úžasné a život se zvířetem je krásný a obohacující, stejně tak může být náročný a únavný. 

​

Sama se naslouchání zvířatům a jejich potřebám stále učím. Každé zvíře je jiné. Některé se mnou mluví více, jiné méně. Je to jako s lidmi. Každý jsme jinak společenský a výřečný. 

​

Rozhodně ale stojí za to naslouchat a učit se porozumění. 

​

Pokud chceme slyšet to podstatné, je třeba se ztišit a vnímat to méně hlasité kolem sebe. 

​

​