Jak na deník

Jmenuji se Ludmila a miluji deníky, deníčky, zápisníky a diáře, sešity a všechno, do čeho si mohu zapisovat.


Je to taková malá neškodná závislost.


Protože žiji se zvířaty a cítím se být s nimi propojená, vytvořila jsem si deník na míru právě pro život se zvířaty.

Deník mě vede k ještě pozornějšímu naslouchání a každodenní práci na sobě samé, abych mohla být svým zvířecím přátelům spolehlivým, laskavým a následováníhodným vůdcem.

Deníky na mých stránkách najdete ve formátu pdf.

Samozřejmě bych mohla deníky nechat natisknout a přes e-shop prodávat.


Já ale vím, že mi obrovskou radost udělal právě ten finální deníček, který jsem držela v ruce a věděla jsem, že to JÁ jsem si jej vytiskla, přidala do něj fotky ze starých kalendářů, naše fotky a barevné papíry jako záložky... až jsem do něj vložila svou náladu ještě ve formě právě obrázků a barev a teprve pak svázala, až tehdy to byl ten pravý deník, který mám stále u sebe jako třeba peněženku, klíče, krém na ruce, oblíbenou propisku...


A právě tento zážitek bych Vám ráda zprostředkovala tím, že jsem deník jen předchystala jako šablonu a dotvořit si jej už můžete sami.


Je to velmi osobní věc. Sáhnu po něm vždy když mám velkou radost a chci si ji uchovat. Taky když mě něco trápí a potřebuji to zanalyzovat, nebo prostě jen se z toho vypsat.

Taky když mi někdo z mých zvířecích přátel sděluje něco důležitého... děje se něco, co si žádá sledovat v čase. Vždy mám deník po ruce, abych tam zapsala, co považuji za důležité.

To mi pak pomáhá lépe pochopit věci dlouhodobě.

Pomocí deníku sleduji pokroky v tréninku se psem, rozvoj v socializaci, ale také mohu sledovat vývoj a stádia nemoci, pokud přijde a podle toho se orientovat v léčbě a rehabilitaci.


Také u svých psů sleduji reakce na očkování. Malamut Miki snáší očkování v pohodě, ale šeltie Valentýna a nečivavák Berry jsou na očkování velmi citliví.


Po roce si člověk nepamatuje přesně, kdy se stav po očkování zlepšil. Já jen nahlédnu do deníku a vím... a mohu pozorovat, zda se po letech reakce zhoršují, nebo jsou naopak mírnější.


Vím přesně data odčervení i podání látek proti vnějším parazitům. To jsou nesmírně praktické věci.


Jakmile mám pod kontrolou co pes jí, jak je na tom zdravotně, jaká je jeho fyzická kondice, sleduji také, jak se cítí.


Všichni, kdo žijeme se psem víme, co náš pes má rád a co ne. S deníkem je tohle poznání hlubší o to delší vnímání v čase a také o zaměření pozornosti.


Když si píšeme deník, více se soustředíme na to o čem píšeme.

Moje sedmiletá dcera je toho skvělým důkazem.


Před každým výletem chystá svému nečivaváku Berrymu jeho taštičku s věcmi. Píše si, na co se těší a co sbalí s sebou a po výletě hodnotí, jak se líbil výlet jí, jak Berrynkovi, co poznali a naučili se nového...


Deník jsem jí vytvořila i v dětské verzi, kde nevypisuje tolik, ale doplňuje, boduje, vymalovává, hraje si s psími obrázky a soustředí se na svého pejska, jak se cítí a co má rád.


Jejich vztah to posunulo ne o několik kroků kupředu, ale psí deníček je vystřelil někam úplně jinam, do říše absolutního souznění.


Berry za ní chodí častěji než dříve. Cítí se s ní bezpečněji a nevyhledává jen moji přítomnost ale ví, že se může spolehnout i na ni. Anička si jej vezme sama od sebe na procházku, aniž bych o to musela žádat. Tráví s ním svůj čas, hraje si s ním. Ví, jaké hry má rád, jaké pamlsky má rád...


Je kouzelné to pozorovat u kohokoliv, natož u dítěte.


Když pak při uspávání skočí Berry k ní do postele, přitiskne se k ní a ona mi tím svým kouzelným hláskem řekne "Mami, Berry mi úplně změnil život", rozplývám se štěstím.



Sama v deníčku řeším hodně sebe a své emoce. Vím, že pro naladění zvířat na mě záleží právě na tom, jak se cítí v mé přítomnosti a je důležité, jak se cítím já. Proto v deníčku nechybí desatero dobrého vůdce. O tom ale jindy.


Teď už k praktické stránce - jak deníček vytisknout a svázat.


Pro tisk je několik možností:


  • Deníčku nejvíce sluší formát A5, ale můžete jej vytisknout i v A4 nebo A6.


  • Tisknout si jej můžete nechat v profi tiskárně. Jeden takový deníček vyjde poměrně nákladně. Proto je dobré mít svou tiskárnu, nebo se domluvit se zaměstnavatelem, zda si jej můžete vytisknout v práci.


Vazba:


Zde už začíná ta správná zábava. Vytvořit něco rukama je krásné a naplňující. O to více, když tvoříte něco tak osobního, jako je deník. A tak se nebojte si tuto činnost pořádně užít. Dejte si k práci kávu, oblíbený čaj, nebo skleničku vína a hurá do toho.


  • Já mám na kroužkovou vazbu do kovových hřbetů vazač WALLNER HP 2108.

Dá se sehnat od 2.700 Kč a pro domácí použití je úplně ideální.

U nás si našel své místo, protože i dcery mají rády deníčky. Někdy používají moje šablony a někdy zvolí i variantu deníčku s prázdnými listy a s oblíbenou fotkou na obalu.

Potřebné množství papíru pomocí stroje perforujete (max. 12 listů najednou, více musíte pak skládat na sebe) K vazbě jsou zapotřebí kovové hřbety, které snadno nasunete do perforovaného papíru a ve vázacím stroji uzavřete.