top of page

S pejskem na cestách

Aktualizováno: 6. 9. 2022




Naši zvířecí kamarádi se stávají členy naší rodiny okamžikem, kdy si je přivezeme domů.


S RODINOU NA CESTÁCH pro mě rozhodně znamená i se zvířecími členy rodiny.



Před 14ti lety jsem si pořídila prvního psa o kterého jsem se musela starat já sama. Moje psí parťačka byla zároveň mým vstupem do dospělosti, tvořila mou novou rodinu.



Jmenovala se Ria a byla to černá fenka anglického kokršpaněla.

Nebylo snadné najednou vše plánovat tak, abychom mohly být spolu kdekoliv a kdykoliv. Tak nerada jsem ji opouštěla když jsem musela do práce, opustit ji ještě v čase výletů a dovolené by bylo nemyslitelné.



Vlastně ty pocity se střídaly. Přišly i okamžiky, kdy jsem byla zoufalá z toho, co se psem. Bylo té zodpovědnosti a omezení najednou nějak moc. Naštěstí ty špatné pocity netrvaly dlouho. Naučila jsem se žít se psem.

Výlety a dovolené jsem začala plánovat tak, aby Ria mohla být vždy s námi - se mnou a s mým mužem.


Nebylo to však vždy snadné. Zjistila jsem najednou, na kolik míst nemůžu protože mě doprovází má nejlepší kamarádka. Nevěděla jsem, jak se správně pes v autě převáží a ona zase byla ze všeho překvapená a někdy i trošku nesvá. Otevřelo nám to ale nové obzory.


Vlastně jsme společně jen začaly nacházet místa krásná pro mě i pro ni. Před čtrnácti lety jsem začala objevovat psí svět a rozhodla jsem se pracovat na tom aby se svět psí a svět lidí co nejvíce a co nejčastěji propojovaly.


Z mé psí kamarádky se postupem let stala spřízněná duše. S žádným člověkem nestrávíme tolik času, jako se svým psem, rozhodneme - li se brát ho co nejvíce s sebou.


Proč by to člověk měl dělat, proč by měl svého psího parťáka s sebou brát?


My lidé máme mnoho dalších zájmů a kontaktů, ale ten pes, jehož život je v našich rukách, má jen nás. Majitel psa přebírá odpovědnost za život svého psa.

Pes si přeje jediné - být nablízku svému pánovi. To je jeho životní úkol, psí poslání. Když ho nemůže plnit, je nešťastný.

Tento psí úkol, nebo psí poslání je pro psa dokonce důležitější, než být nasycen a v teple a suchu...


Jistě jste slyšeli o tom, jak pes často odmítá jíst, je-li odloučen od svého pána a vydá se za svým pánem kamkoliv, ať je mráz či bláto, je šťastný, že může plnit svůj životní úkol, své psí poslání.


Moje Ria v tomto byla velmi pečlivá. Třináct let mě doprovázela na každém kroku. I když přišly děti, i když se změnila rodinná situace a já se rozváděla, Ria byla stále po mém boku a vlastně se mnou strávila nejdelší úsek mého života.

Zemřela ve svých třinácti letech, v září roku 2019.


Věděla jak miluju výlety a dovolené s ní a poslední společné léto jsme si stihly ještě krásně užít a strávit ho spolu intenzivně.


Byly roky, kdy jsem se Rie věnovala méně, když se narodila první dcera, Ria musela nějaký čas být trpělivější. Po šesti letech se pak narodila druhá dcera a to toho času zbývalo ještě méně.

I když jsem se jí v této době nevěnovala tak intenzivně, stále byla se mnou.


Ve svých necelých dvanácti letech hodně onemocněla a já se bála, že o ni přijdu. Rozhodla se ale ještě rok s námi pobýt a dala mi tak šanci všechno dohnat. Uvědomila jsem si najednou křehkost psího života a obrovskou sílu propojení mezi psem a jeho pánem.


I to je důvod, proč bych svou zkušenost z cestování a výletování se psem chtěla předat dál.

Není těžké být se svým psím parťákem téměř všude, stačí tomu své touhy a plány jen trochu přizpůsobit.


Jediné co smutek po odchodu psího člena rodiny může trošku zmírnit je vědomí, že se měl dobře mohl naplňovat své psí poslání.


Dnes mám parťačku - šeltii Valentýnku, které bude rok v září 2020 a manžel má zase svého parťáka malamuta Mikyho. Zkušenosti s cestováním se psy tedy sbíráme dál a já s oběma pejsany při jejich učení a socializaci čerpám z toho, co mě naučila Ria.


Kde se tedy líbilo mojí parťačce Rie? Co nejvíce venku samozřejmě.


Kempování je skvělá příležitost být spolu venku a zároveň mít dost pohodlí v podobě čistých sprch a toalet.



Dlouhé písčité pláže na Polském pobřeží, to je ráj pro každého psa. Chorvatské kempy zase často nabízí i agility parky a místa vyhrazená přímo pro hry se psem. Pláže vyhrazené pro koupání se psem jsou zde také samozřejmostí. Stačí se chovat slušně, uklízet po sobě a být ohleduplný. Pejsci jsou tu vítáni.


I v Česku se najdou místa, kde jsou psi vítání.


Než se ale na výlet či dovolenou se svým psím parťákem vydáte, je dobré být připraveni jak výbavou, tak dostatečnou socializací pejska.


Pokud chceme pejska mít jako parťáka tak, aby nám jeho společnost dělala radost, je dobré jej od štěněcího věku učit, co se sluší a co zase ne. Netahat na vodítku, vydržet chvíli v klidu na místě, a samozřejmě správné hygienické návyky na prvním místě.


Není od věci najít si ve svém okolí někoho, kdo Vám s výcvikem pomůže - cvičák, psí školku, prostě místo, kde se budete moct poradit s odborníky i s ostatními chovateli.


Trávit čas s vychovaným psem je radost.


Přeprava psa:

Je více způsobů, jak pejska přepravovat. Vždy by měl mít bezpečné samostatné místo. To se dá zajistit oddělením zavazadlového prostoru v kufru auta sítí či klecovou konstrukcí. Můžete koupit v potřebách pro zvířata a nebo si nechat vyrobit na zakázku. Pokud však do kufru narovnáme ještě další věci, je potřeba dát pozor, aby při cestě psa nic nemohlo zranit, nebo mu jakkoliv překážet.


Další možností je místo na sedačce v autě s připnutím pejska na postroji do bezpečnostního pásu. Toto vodítko s koncovkou do pásu koupíte v prodejnách pro zvířata.







Třetí možností je přepravka na psa, která zároveň může sloužit jako pelíšek - takový vlastní domeček na cestách.


Příprava psa na cestování ale určitě nezačíná až v okamžiku cesty samotné. Pejsci jsou různě citliví. Některého prostě strčíte do bedýnky/přepravky/kenelky a je v pohodě a jiný je z toho ve stresu, kňourá, zvrací... Rozhodně je tedy lepší pejska učit předem.

Na přepravku je třeba pejska nejdřív naučit doma. Dávat mu do ní pamlsky a hračky. Nikdy tam pejska nestrkáme násilím. Je potřeba, aby si tam sám vlezl. To psa učíme už od štěněcího věku.


Pokud máte dospělého psa a na přepravku zvyklý není, nezoufejte, dá se to naučit v každém věku. Nespěchejte na něj. Každý má svůj čas. Tak je to i se psi a jejich učením a zvykáním na nové věci.


Způsobů jak cestovat se psem je mnoho a každý si najde ten svůj. Já jsem se dnes věnovala obecně tomu proč cestovat a zmínila více jen způsob cestování autem.


Nejdůležitější ale je chtít cestovat společně se svým psím parťákem a vědět, že to jde.


Pokud jste zde nenašli informace, které jste si přáli vědět, napište mi, ráda Vám odpovím, co vím.


Můžete se také spolehnout, že tento článek určitě není poslední na téma cestování se psem.


Přeji Vám spoustu krásných společných zážitků.


234 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

IMG-20220616-WA0000.jpg

Jmenuji se Ludmila a jsem autorkou projektu

UMĚNÍ ETICKÉ KOMUNIKACE SE ZVÍŘATY.

 

Pomáhám lidem k umění vést komunikaci s jejich zvířecími přáteli efektivně a eticky.

Naučila jsem se pracovat se svými náladami, myšlenkami a emocemi tak, že si je vědomě vybírám.

Někdy to je těžké, ale s oporou se to dá zvládnout a zlepšovat se v umění etické komunikace každý den. 

Vytvořila jsem inspirační karty a deník.

Je určený pro ty, kdo chtějí na sobě pracovat a ladit svůj vnitřní svět a tím ovlivňovat i ten vnější.

 

Netrénuji ani psy, ani koně, ale zabývám se ETICKOU KOMUNIKACÍ SE ZVÍŘATY.

 

Aby člověk dokázal komunikovat eticky, potřebuje na sobě pracovat ale také potřebuje oporu.

Nejde vždy vše snadno... A naše komunikace může být jiná, než bychom si přáli, i když víme, jaká by měla být...

 

Tu oporu můžete hledat právě na těchto stránkách, v kartách a v deníku, v kurzech etické komunikace a také u mě. Můžete mi kdykoliv napsat, opravdu jsem tu pro Vás. 
 

bottom of page