Snad uznáte, že já mohu, mít nooohy v baaatooohu...

Aktualizováno: 6. 9.


Haf... no není to špatné ponošeníčko.

Pohodlí tam je, místa taky dost. Vidíme dobře ven, podávají nám tam mlsky, aby se nám to nošení jako líbilo... a řeknu Vám, třeba v narvaném vlaku nebo ve městě, když paňky frčí na koloběžkách... to by se nám po svých mezi lidma motat faaakt nechtělo. To si raději počkáme v tom batohu, až dojedeme na místo, kde je krááásně a spousta místa na běhání.

Takže za nás dobrý.

Ale zeptejte se těch, co se s náma vláčí na zádech. To asi taková pohodička nebude.


Pac a pusu

Psi z batohu - Týna a Berry



No a jak se tedy ty batohy nosí na zádech a jak pohodlné a praktické je jejich použití?

To se Vám pokusím co nejvíce přiblížit v tomto článku.


Batohy jsou úžasné v tom, že pro psa jsou opravdu pohodlné a bezpečné.

Provedení je kvalitní. Nebojím se, že by se batoh mohl roztrhnout, rozjet zip nebo jinak poškodit. Batoh je i poměrně pevný, takže když se mi na něj někdo v tlačenici v MHD namáčkne, batoh stále zachová pevný tvar /do určité míry tlaku samozřejmě/.

Batoh má vyjímatelnou vložku (dno), ta se dá vyčistit ručně, do pračky bych ji nedávala. Je pevná.


Přední část batohu je z 2/3 síťka z pevného materiálu, která poskytuje psímu pasažerovi příjemný výhled a dostatek čerstvého vzduchu. Dá se rozepnout - naši pejsci tudy nastupují do batohu. Vždy je nechávám vstupovat samotné. Snažím se nevkládat je do batohu. To jsme musela udělat jen jednou při dobíhání vlaku.

Považuji za důležité, aby pejsci vnímali batoh jako svůj pelíšek, bezpečný prostor, kde je příjemně a aby měli volbu vlézt si dovnitř, když chtějí. Samozřejmě je hlavně z počátku hojně motivuji pamlsky a učím je do batohu na povel, ale velmi pomalu a jemně.


Horní část batohu také tvoří otevírací síťka, ta se dá srolovat, aby pejsek mohl koukat hlavou ven.

Nečivavák Berďa hlavou ven dosáhne jen když si stoupne na zadní. U něj tuto možnost tedy téměř nevyužíváme. Horní část batohu - horní síťka- se dá zavřít ještě látkou, která nepropustí déšť (vodní sloupec neznám, ale samozřejmě ne úplně neomezeně) a nebo vítr. Jednou jsme už takto batohy pejskům zavírali, když nás při poznávání Polského Gdaňsku na koloběžkách zastihl déšť. Oba pejsci zůstali suší a spokojení.


Pro Berďu je batoh dostatečně velký, že se tam i pohodlně uloží a vyspí. Berďa má velikost batohu do 6ti kg a váží asi 3kg.


Šeltie Valentýna se nosí v batohu pro pejska do 10kg. Ona váží cca 6kg. Je hodně osrstěná, možná pejsek o stejné hmotnosti krátkosrstý by měl v batohu prostoru více. Týna se nosí převážně s hlavou ven. Pohodlně sedí, je na kšírkách zevnitř připnutá na kratičkém vodítku k oku uvnitř batohu. Velikostně je jí batoh tak tak. Musela by se stočit do klubíčka, aby si zde lehla. Raději uvnitř sedí. Těsný jí batoh ale není. Jako kennelku bych jí ho nenechala, to má svoji větší, ale nemám starost, že by v batohu trpěla. Je v něm spokojená.

.


Berďa na delší cesty, kdy jedeme všichni a musíme šetřit místem v autě, cestuje v batohu a je mu dostatečně pohodlný a prostorný i na dlouhé cesty autem. Batoh se dá v zadní části provléci pásem a připoutat.


Pohodlí i bezpečí psů já tedy hodnotím na výbornou.


Batoh má také úložné prostory - kapsu na láhev, boční kapsu na mobil, peněženku a ještě kapsu na zádech na mapu či dokumenty... (na něco plochého neobjemného)


Nechybí poutka např. na cestovní psí misku.


No a teď pohodlí batohu z pohledu nosiče


Na cestu vlakem, městskou hromadnou, přestupy, kdy mám batoh na zádech v řádu desítek minut to byla paráda. sedí dobře, na hrudníku i v pase se dá připevnit k tělu, nezdá se být nijak těžký ani nepohodlný.


Když jsme ho ale měly já i dcera na zádech několik hodin denně, kdy jsme se přesouvali po velkých městech na elektrokoloběžkách, už z batohu pořádně bolely záda a to jak mě s šestikilovou Valentýnou, tak i čtrnáctiletou dceru s tříkilovým Berrym.


Batoh je poměrně pevný, což je výhoda, ale pro nosiče i nevýhoda. Pevné dno, které pes zatěžuje tlačí do zad a na dlouhé nošení to je značné nepohodlí.


Musím ale říct, že i kdybych to věděla předem, batohy bych stejně koupila. Pro náš způsob využití jsou batohy skvělé. Naši pejsci mají fyzičku dobrou, nepotřebují nosit z toho důvodu, že by na dlouhých tůrách nestačili. Batohy máme do hromadné dopravy, kdy potřebuji volné ruce - ještě na malamuta, toho do batohu nedám a když potřebuje pomoct do schodů vlaku mladší dcera a taky na zavazadla eventuelně...

Batohy byly moc fajn luxus ve špinavých vlacích, kde by se pejsci asi přilepili k podlaze.

Parádně se také osvědčily při přejíždění městem na koloběžkách.

Jen to chce plánovat takové přejezdy do 1 max. 1,5 hod, pak už je batoh nepohodlný.


Pro psího starouška tedy na delší nošení na pěších výletech batoh ideální není, ale pro malá mladá psiska, co ho mají jako svůj pelech do auta, na chatu, na doma, do restaurace, na hrad, do ZOO...prostě tam kde chcete chvíli volné ruce a psa třeba i tak trošku udělat nenápadného :) , na to je batoh ideální.


Když už tu píšu o batůžkách pro pejsky, považuji za důležité napsat, jak pejsky s batohy seznámit.

Každý pes je jinak citlivý, přizpůsobivý, odvážný...




Proto rozhodnete-li se pro pořízení psího batohu, určitě si jej přineste domů s dostatečným předstihem než někam vyrazíte.

Já jsem batohy první dva dny jen nechala otevřené v obyváku. Pejsci si tam mohli vlézt, ale neudělali to.

Po těch dvou dnech jsem si sedla já k batohům na zem a vzala si do ruky pamlsky. Když se pejsci přiblížili (nemuseli ještě dovnitř), klik a dostali pamlsek. Dala jsem dovnitř pár hraček, pro které už si začali chodit do batohu.

Pak jsme si chvíli hráli a pak jsem jim dala pár pamlsků do batohu, ale nechala jsem je tam jít samotné, nedávala jsem ani povel, ani je tam necpala.

Za další dva dny, až jsem viděla, že se o batohy více zajímají a občas se jdou podívat i dovnitř, jsem je tam párkrát poslala povelem a vždy bohatě odměnila a hned nechala jít ven.

Až se v batohu cítili bezpečně, batoh jsem i s nimi začala zvedat a odměňovala, že zůstávají v batohu klidně sedět.